sobota 1. srpna 2015

Fermiho Paradox aneb kde všichni jsou?

Fermiho Paradox
aneb
Kde všichni jsou?
Autor: Tim Urban


Články na “Wait But Why” vycházejí pravidelně. Nové příspěvky zasíláme na více než 180 000 emailů našich odběratelů. Zadejte svůj email zde a zařadíme Vás do listu také ( posíláme jen několik emailů měsíčně ). Sledovat Wait But Why můžete na Facebooku i  Twitteru.    
Upozornění:
  • Toto je fanouškovský překlad článku “The Fermi Paradox” ze stránek Tima Urbana WaitButWhy.com
  • Je to můj první pokus o nějaký překlad a tak vždy a jak jen to bude možné doporučuji číst originální článek. Překlad jsem vytvořil s tou myšlenkou, že by mohl být užitečný a je bez jakékoliv záruky.
  • Je velká pravděpodobnost, že můj překlad není přesný.  Pokud najdete nesrovnalosti nebo chyby, dejte mi vědět na email vojtech.moravek at gmail.com
  • Veškerá čísla jsem ponechal originální a uvádím je bez překladu a převodu v Krátké škále obvyklé pro anglosaské země.


-----------------------------
Všichni lidé něco cítí, když se ocitnou na opravdu pěkném místě pod jasnou hvězdnou oblohou a pohlédnou nahoru:


Někdo je zasažen impozantní krásou hvězdné oblohy, jiný je ohromen šíleným rozměrem vesmíru. Mě osobně ten pohled existenčně rozebere tak moc, že se následující půl hodinu chovám divně. Ale každý z nás cítí něco.
I fyzik Enrico Fermi něco cítil a říkal si:  “Kde všichni jsou?”
------------------
Noční hvězdná obloha se zdá být nesmírně rozlehlá, ale vše co vidíme, je jen naše blízké okolí. Při velmi jasných nocích je vidět okolo 2 500 hvězd (to je zhruba sto-milióntina hvězd v naší galaxii) a většina z těch viditelných není dále než tisíc světelných let daleko od nás ( tedy vzdálenost 1% průměru Mléčné Dráhy). Takže to, na co vlastně koukáme, je ve skutečnosti toto:
Pokud jsme konfrontováni s počtem hvězd a galaxií, tak se dostaneme k otázce, která zajímá většinu lidí : “Existuje tam někde další inteligentní život?” Pojďme se na to podívat řečí čísel.
Tolik kolik je hvězd v naší galaxii (100 - 400 billionů), tolik je zhruba stejný počet galaxií ve známém vesmíru. Pro každou hvězdu v naší obrovské Mléčné Dráze existuje někde celá jedna galaxie.  Celkový součet všech hvězd dohromady je odhadován v rozmezí mezi 1022 a 1024 co znamená, že na každé zrnko písku, co jsou na všech plážích na zemi, vychází 10 000 hvězd někde ve vesmíru.


Vědci se zatím neschodnou, kolik procent z těchto hvězd je podobných našemu Slunci (s podobnou velikosti, teplotou a zářením ). Jejich názory se běžně pohybují v rozmezí od 5% do 20%. Pokud vycházíme z konzervativního odhadu (5%) a z nižšího celkového čísla všech hvězd (1022), tak dostáváme 500 quintilionu neboli 500 bilión biliónu hvězd podobných slunci.
Vedou se také diskuze o tom kolik procent těchto hvězd podobných slunci může mít okolo sebe planety jako Země (s podobnými tepelnými podmínkami, které zaručí kapalnou vodu a tím možné podmínky pro život jako na Zemi). Někteří tvrdí, že jich muže být až 50%, ale pojďme být více konzervativní a počítejme s 22% vycházející z výsledků poslední studie PNAS.  To naznačuje, že potencionálních obyvatelných planet typu Země je alespoň 1% v okolí všech hvězd ve vesmírů. To je celkem 100 bilión biliónu obyvatelných planet typu Země.
To znamená 100 planet podobných Zemi pro každé zrnko písku na zemi. Přemýšlejte o tom, až někdy budete na pláži.


K tomu, abychom se posunuli dále, tak nemáme žádnou jinou možnost než jen spekulovat. Představte si, že po bilionech let existence se na 1% z planet podobných zemi vyvine život (pokud je to pravda, tak každé zrnko písku by přestavovalo jednu planetu ve vesmíru, na které by byl život). A dále si představte, že opět na 1% z těchto obydlených planet se život vyvinul do inteligentní úrovně jako zde na Zemi. To znamená, že je zde 10 quadriliónů neboli 10 milión bilionů inteligentních civilizací ve známém vesmíru.


Vraťme se zpět pouze k naší galaxii a se stejnou matematikou a nízkými předpoklady pro hvězdy v Mléčné Dráze (předpokládejme nízké číslo 100 biliónu hvězd). Odhadem je zde  tedy 1 bilión planet podobných zemi a tím pádem 100 000 inteligentních civilizací jen v naší galaxii.


SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) je organizace zaměřená na naslouchání signálů z jiných civilizací. Pokud máme pravdu a je zde 100 000 nebo i více inteligentních civilizací v naší galaxii a i kdyby jen zlomek z nich vysílal rádiové vlny nebo laserové záblesky nebo se jinými způsobem pokoušel kontaktovat ostatní, neměly by být satelity SETI plné různých druhů signálu?
Ale vůbec nic. Ani jednou. Nikdy.
Kde všichni tedy jsou?
A je to ještě divnější. Naše slunce je relativně mladé z pohledu života vesmíru. Jsou zde podstatně starší hvězdy s podstatně staršími planetami typu Země, což by mělo teoreticky znamenat civilizace podstatně více vyspělejší než je ta naše. Pro příklad pojďme porovnat naší 4.54 bilión let starou Zemi s hypotetickou Planetou X starou 8 biliónů let.




Jestli byl na Planetě X vývoj podobný jako Zemi, tak se podívejme na to, kde by mohla být jejich civilizace dnes (pro názornost si všimněte oranžového časového rozmezí na ose znázorňujicí naše časové období od vyhynutí dinosaurů do dnešních dní, poukazující na to, jak dlouhé časové rozpětí ukazuje zelená čára).


Technologie a znalosti civilizace vzdálené 1000 let od nás se nám mohou zdát tak šokující jako náš svět někomu ze středověku. Civilizace 1 milión let před námi může být pro nás tak nepochopitelná jako lidská kultura šimpanzům. A Planeta X je 3.4 bilióny let napřed....
Existuje něco co se nazývá Kardašovova škála. Ta nám pomáhá seskupit inteligentní civilizace do tří poměrně širokých kategorií podle množství spotřebované energie.


Civilizace Typu I má schopnost využít veškerou energii své planety. My jsme ještě nedosáhli této úrovně, ale jsme blízko. (Astronom Carl Sagan vytvořil vzorec pro výpočet Kardašovovy škály. Pokud ho použijeme na nás, tak jsme dnes zhruba na úrovní 0.7)  
Civilizace Typu II může využít veškerou energii své hvězdy. Naše neúplná civilizace Typu I si jen težko dokáže představit, jak by to někdo mohl dokázat, ale můžeme si to pokusit představit například v podobě Dysonovy sféry.


Civilizace Typu III nechá ty ostatní dvě daleko za sebou díky přístupu k energii celé Mléčné Dráhy.


Pokud je úrověn vyspělosti tohoto typu jen těžko k uvěření, tak vzpomeňte na Planetu X a jejich 3.4 biliónu let náskoku ve vývoji. Jestli je civilizace Planety X podobná nám a pokud byla schopná přežít až k Typu III, je celkem jasné, že nejspíše zvládli mezi-hvězdné cestování a možná dokonce kolonizovali celou galaxii.


Jedna z teorií, jak uskutečnit osídlení galaxie, je vytvoření strojů, které budou cestovat na další planety. Zde stráví zhruba 500 let a využijí místní dostupné zdroje pro replikování sama sebe. Následně pošlou své dvě repliky na další planety udělat to samé. I bez nutnosti cestovat rychlostí světla tento proces dobývání celé galaxie zabere 3.75 miliónu let. To je jako mrknutí oka, pokud hovoříme v řádech biliónů let.




Pokračujeme ve spekulacích. Pokud 1% inteligentního života přežije dostatečně dlouho na to, aby se stalo potencionálními kolonizátory galaxií, tak dle našich kalkulací výše to vychází, že jen v naší galaxii by mělo být nejméně 1 000 civilizací Typu III. Vzhledem k síle těchto civilizací by jejich přítomnost měla být dost patrná.


A my jsme zatím nikoho neviděli, nikoho neslyšeli a nikým nebyli navštíveni.


TAK KDE VŠICHNI JSOU?


---------------------------------


Vítejte ve Fermiho Paradoxu.
Neznáme odpověď na Fermiho Paradox. To nejlepší co můžeme mít, jsou “možná vysvětlení”. A pokud se zeptáte deseti různých vědců na jejich názor o tom, které vysvětlení je správné, dostanete deset rozdílných odpovědí.  Pamatujete si na to, když jste slyšeli o tom, že v minulosti se řešilo, zda Země je kulatá, zda Slunce obíhá kolem Země nebo že blesky jsou dílem Diovým Zeuse a zdálo se vám to primitivní a hluboce nevědomé. Tak zde přesně teď jsme.
Pro lepší pohled na nejvíce diskutovaná a možná vysvětlení Fermiho Paradoxu si je rozdělme do dvou skupin. Jedna skupina je pro ta vysvětlení, která se domnívají,  že pokud nejsou žádné známky civilizace Typu II nebo III, tak je to proto, že tyto civilizace prostě neexistují.  Druhá  skupina předpokládá, že tyto civilizace existují, ale my je z nějakých důvodů nevidíme a neslyšíme.   
Vysvětlení skupina 1: Nemáme žádné signály o vyšších typech (Typ II a III) civilizací, protože žádné NEJSOU.
Ti, kdo se hlásí k vysvětlení v nadpisu kapitoly, poukazují na něco, co se nazývají “problém ne-výjimečnosti (non-exclusivity) a striktně odmítají teorie, které říkají  “Existují pokročilé civilizace, ale žádná z nich nesmí učinit (neučinila) žádný kontakt s námi protože ......” Příznivci této skupiny vychází z matematiky, která ukazuje na to, že zde musí být tisíce až milióny pokročilých civilizací. Určitě alespoň jedna z nich byla výjimkou a její přítomnost bychom poznali, protože i kdyby teorii o nevměšovaní drželo 99.99% pokročilých civilizací zbytek, byť jen  0,1%, by se mohl zachovat jinak.   
Z tohoto důvodu to musí znamenat, že neexistuje žádná super pokročilá civilizace. A protože počty nabízejí existenci tisíce civilizací jen v naší galaxii, tak ještě něco dalšího se musí dít.
To něco dalšího nazývají Velký Filtr ( The Great Filter )
Teorie Velkého Filtru říká, že existuje bariéra , která v nějakém bodě vývoje od prvopočátku do inteligence Typu III,  všechen nebo téměř všechen pokus o život zahubí. V dlouhé cestě vývoje a evoluce existuje nějaký stupeň,  přes který je téměř nemožné nebo jen velmi nepravděpodobné se dostat a přežít. Tato úroveň se nazývá Velký Filtr.


Pokud je to pravda, nabízí se dobrá otázka “Kde se v čase vývoje ten Velký Filtr nachází”
Pro osud lidstva je tato otázka velmi důležitá a dost záleží na tom, kde se Velký Filtr nachází. Nabízí se tři možné skutečnosti jak na tom jsme: Jsme výjimeční. Jsme první. Jsme v prdeli.
1. Jsme výjimeční (překonali jsme Velký Filtr)
Jediná naše naděje je ta, že jsme Velký Filtr překonali a je za námi. My jsme dokázali být lepší než ostatní. To také znamená, že pro všechny životní formy je extrémně vzácné se dostat na naši současnou úroveň inteligence. Obrázek níže zobrazuje pouze dva druhy, které se dokázaly v minulosti dostat dále. My jsme jedni z nich.




To by mohlo vysvětlovat proč neexistují civilizace Typu III.  Současně to také znamená, že jsme jedna z mála výjimek co to dotáhly tak daleko. Máme tedy naději. Zjednodušeně to zní jako názory staré 500 let, kdy lidé předpokládali, že Země je centrem vesmíru, tedy implikace myšlenky,  že jsme jedineční. Nicméně, někteří vědci to nazývají “observation selection effect”, tedy  že kdokoliv už  přemýšlí nad  svoji výjimečností je neodmyslytelně součástí úspěšného inteligentního života. A je jedno, zda jsme raritou nebo docela běžní. Myšlenky, nad kterými přemýšlíme a závěry, ke kterým docházíme, jsou tak i tak stejné. To nás nutí přiznat, že být jedinečný, je přinejmenším možné.
Pokud jsme tedy opravdu výjimeční, kdy přesně se to stalo? Neboli, který krok jsme  my zvládli, a  kde se skoro všichni ostatní zastavili?
První možnost: Velký Filtr byl téměř na začátku. Je možné, že začít žít je neuvěřitelně neobvyklé.  Toto vysvětlení dává jistou logiku. Země existovala bilióny let, než se objevil první život. My se to současně snažíme zreplikovat v laboratořích. Zatím bez úspěchu. Pokud je toto opravdu Velký Filtr, tak to znamená, že nejen neexistuje žádný jiný inteligentní život, ale současně to znamená, že vůbec neexistuje žádný jiný život.  
Další možnost: Velký Filtr mohl být při evoluci z jednoduchých proktyotických ke komplexním eukryotickým buňkám  Jednoduchým proktyotickým buňkám trvalo skoro dva bilióny let, než evoluce vytvořila složité organismy mající jádra. Jestli je tento přechod Velkým Filtrem, tak vesmír by mohl být plný jednoduchých prokaryotických buněk a nic dalšího živého by neexistovalo.  
Existuje i celá řada dalších možností. Někdo si také myslí, že krok co jsme učinili, abychom se stali inteligentními, je možným Velkým Filtrem. Psycholog a profesor na Harvardu Steven Pinker však odmítá myšlenku posunu polointeligentního života jako jsou šimpanzi  do inteligentního lidského jako ten zázračný krok. Říká “Evoluce neusiluje o nějaký cíl, jen prostě je. Adaptuje se všude tam, kde je to zrovna nejvíce užitečné a potřeba." Faktem je, že na Zemi to vyústilo v technologickou inteligenci pouze jednou. Zatím můžeme předpokládat, že tento výsledek přirozeného výběru je sice jedinečný, ale v žádném případě to nic nevypovídá o určitém směru vývoje na stromu evoluce.


Většina  těchto změn v evoluci nemůže být považována za možný Velký Filtr. Velký filtr musí být unikátní událost, při které jedna nebo více naprosto mimořádných okolností musí nastat, aby se stala šílená výjimka. Z tohoto důvodu kandidáti typu: skok z jednobuněčného do vícebuněčného života je vyloučen, protože se to na Zemi stalo nejméně 46krát naprosto nezávisle na sobě. Pokud bychom měli nalézt fosílii eukaryotické buňky na Marsu, tak by platilo stejné pravidlo jako s jedno a mnoho buněčnými organismy a vyloučilo by to zde možný Velký Filtr (současně také kdykoliv dříve, v řetězu evoluce), protože pokud by se to stalo současně na Zemi i Marsu tak to jednoznačně není naprosto unikátní a šílená výjimka.  
Pokud jsme opravdu výjimeční, tak to může být i nejen díky šťastné biologické události, ale také možná i kvůli netypickým vlastnostem nazývaným Hypotéza Zemské výjimečnosti (Rare Earth Hypothesis). Ta naznačuje, že i přes  existenci mnoha terestriálních planet je naše konkretní Země unikátní. Ať už to je charakteristikou našeho solárního systému nebo naším vztahem s měsícem (velikost našeho měsíce oproti malé planetě Zemi je neobvyklá a přispívá k chování počasí a oceánu apod). Nebo je to něco jiného přímo na naší planetě, co je výjimečně přátelské k našemu životu.
2. Jsme první


Pokud tedy Velký Filtr nebyl za námi a ještě jsme ho nepřekonali, tak naše jediná naděje je ta, že od doby velkého třesku si podmínky v celém vesmíru našly to pravé místo, kde je možné začít první život. V takovém případě jsme my i případné další druhy na cestě k super-inteligenci, která ještě nenastala.  Ve správný čas a na správném místě nám bylo předurčeno být první superinteligentní civilizací.
Jedním z příkladů, který by toto mohl potvrzovat, jsou pozorované záblesky záření gamma potvrzující šíleně obrovské výbuchy ve vzdálených galaxiích. Tyto kataklysmatické  výbuchy zničí a spálí vše a donutí tak život začít znova. Tímto si prošla i Země o několik tisíc miliónu let dříve, než přestaly dopady asteroidů na Zemi a utichly vulkány. Teprve pak náš život mohl začít. A teď jsme možná uprostřed astrobiologického přechodu (astrobiological phase transition) a toto je poprvé, kdy se některý z životů byl schopen vyvíjet tak dlouho bez přerušení.
2. Jsme v prdeli (Velký Filtr je před námi)


Jestli nejsme jedineční nebo první, tak nám vychází, že Velký Filtr musí být naše budoucnost. To naznačuje, že se život běžně vyvíjí do té podoby, kde jsme dnes my, ale něco zabrání životu se více rozvinout a dosáhnout vysoké inteligence. Je velmi nepravděpodobné, že my budeme výjimeční a přežijeme.  
Jedním z možných projevů Velkého Filtru může být běžně se opakující přírodní jev kataklysmatické  katastrofy. Něco na způsob výše zmíněných gamma záření. To, že se to ještě nestalo, může být jen otázka času než život na Zemi bude náhle zničen. Dalším kandidátem je pravděpodobné a nevyhnutelné sebezničení inteligentních civilizací po dosažení určité technologické úrovně.  
To je také důvod, proč filozof Oxfordské University Nic Bostrom tvrdí, že  “Žádné zprávy, jsou dobré zprávy”. I jen objevení jednoduchého života na Marsu by bylo devastující pro teorie, že Velký Filtr je za námi. A pokud bychom zde objevili zbytky komplexního života, tak jak Bostrom říká “Byla by to ta nejhorší zpráva, co by kdy byla vytištěna na titulcích novin.” Znamenalo by to totiž, že Velký Filtr je naprosto jasně před námi a čeká nás vyhynutí. Bostrom je převědčen, že pokud jde o Fermiho Paradox, tak “ticho noční oblohy, je to nejlepší co můžeme slyšet”.
Vysvětlení skupina 2: Civilizace Typu II a III existují a současně existují i logické důvody, proč jsme je ještě neobjevili


Tato skupina odmítá teorie o tom, zda jsme jedineční nebo první. Naopak, věří v Princip Průměrnosti (Mediocrity Principle) . Výchozím bodem tohoto myšlení je to, že není nic neobvyklého nebo jedinečného v naší galaxii, slunečním systému, planetách a nebo v úrovni inteligence, dokud nebude důkaz o opaku. Také podstatně méně věří tomu, že nedostatek známek existence vyšší inteligence je důkaz toho, že neexistují. Zdůrazňují ten fakt, že naše hledání signálů pokrývá pouze oblast 100 světelných let v našem okolí (0.1% průměru galaxie). Současně předkládají několik možných vysvětlení. Vybral jsem deset z nich.


1) Super-inteligentní život již navštívil Zemi, ale ještě před tím, než jsme zde byli my. Tak jak šli události po sobě, tak lidé našeho vnímaní existují pouze 50,000 let. Což je jen velmi krátký čas v historii světa. Pokud kontakt nastal dříve, tak mohl jen vyrušit kachny plující na jezeře. Pokud by kontakt nastal například před 5 500 lety , tak skupiny starověkých lovců-sběračů zažily pro ně šílenou jízdu s mimozemšťany, ale neměly žádnou možnost předat tyto informace nám do budoucnosti
2) Galaxie je již kolonizována, ale my máme tu smůlu, že žijeme v opuštěné a zapomenuté části.    
Amerika byla kolonizována Evropany dávno před tím, než se to dozvěděl kdokoliv ve vzdálené severní Kanadě u kmene Inuitů. Je možné, že jsou osídleny jednotlivé části vyššími druhy, které se sebou sousedí v jistých oblastech. Mohlo by být nepraktické a bezdůvodné pro kohokoliv zkoumat náhodné části spirály Mléčné dráhy, ve které žijeme.


3) Vlastní myšlenka fyzické kolonizace i až směšně zastaralá pro pokročilé druhy civilizací. Pamatujete si ještě schopnosti civilizace Typu II? Umí využívat veškerou energií své hvězdy. S touto energií mohou pro sebe vytvořit bezchybné životní podmínky a zajistit si veškeré své potřeby. Mohli vynalézt velmi pokročilé způsoby, jak zredukovat své potřeby po zdrojích a již nemají žádný zájem opouštět své vybudované prostředí a hledat něco dalšího ve studeném, prázdném a nerozvinutém vesmíru.    
Ještě pokročilejší civilizace mohou nahlížet na celý fyzický svět jako na strašné a primitivní místo. Už dávno vynalezli způsob, jak nahrát vědomí do virtuální reality, ráje nekonečného života. Život ve fyzickém světe, smrtelnosti, tužeb a potřeb se pro ně může zdát jako primitivní život v mrazivém a temném oceánu. Mimochodem, když přemýšlím o jiné životní formě s vyřešenou (ne)smrtelností, zaplavuje mě neuvěřitelná žárlivost a rozrušení.
4) Někde tam je nebezpečná agresivní civilizace a většina ostatních inteligentních civilizací ví velmi dobře, že vysílat informace o své existenci znamená upozorňovat na svoji polohu.  To je dosti nepříjemná myšlenka a jedno z vysvětlení, proč nepřijímáme žádné signály na satelitech SETI. Současně by to ukazovalo na nás, jací jsme ohromně naivní zelenáči, co se chovají neskutečně hloupě a riskantně, když o sobě dáváme vědět. Aktuálně se zvažuje, zda neuskutečnit program METI (Messaging to Extraterrestrial Intelligence - Vysílání pro mimozemské civilizace tedy opak SETI) nebo ne. Mnozí se přiklánějí spíše k tomu to nedělat. Stephen Hawking nás varuje. “Pokud nás navštíví jiná civilizace, výsledek může být stejný jako když se Kolumbus vylodil v Americe, což pro Indiány nedopadlo moc hezky. I Carl Sagan ( zastánce teorie, že dostatečné pokročilá civilizace by měla být mírumilovná a nikoliv nepřátelská) upozorňuje na to, že projekt METI je “velmi nerozumný a nevyspělý”. Doporučuje se spíše chovat “jako nováček v cizím a neznámém prostoru. Dlouho a potichu poslouchat, trpělivě se učit o tom, co je okolo nás a porovnávat to, co již víme s novými poznatky než volat a dělat hluk v neznámém prostředí, kterému nerozumíme.  Děsivé, že?
5) Existuje jen jediná pokročilá civilizace, co je výrazně pokročilejší než ostatní. Superpredátor. Něco jako člověk na Zemi. Ta udržuje svůj náskok vyhubením ostatních, když dosáhnou určitého stupně vývoje. To by stálo za ho.. .Naštěstí působ provedení by byl dosti neefektivní na zdroje potřebné pro vyhubení všech rozvíjejících se civilizací, z kterých by možná dost vymřelo samo. Nicméně po dosažení jistého bodu vývoje se živočišné druhy chovají jako virus a jako takoví mají tendenci růst a rozšiřovat se, kam to jen jde. Tato teorie předpokládá, že kdokoliv byl první v galaxií na dostatečně vyvinuté úrovni vyhrál a od té doby nikdo jiný nemá šanci. To je další vysvětlení, proč nemáme žádné signály o mimozemské aktivitě, protože je počet super-inteligentních civilizací není moc, pouze jedna.
6) Existuje okolo nás spousta aktivity a ruchů, ale naše technologie jsou příliš primitivní na to je zachytit. Je to jako když vejdete do moderní kancelářské budovy, kde pracuje mnoho lidí  a zapnete si vysílačku. Samozřejmě, že nic neslyšíte. Jak byste také mohli, vždyť všichni používají jiné mobilní technologie. Na základě šumu ve vaší vysílačce dojdete k úsudku, že jste v budově sami. Nebo, jak upozorňuje Carl Sagan, to může být zapříčiněno rozdílnou rychlostí myšlení našich mozků. Můžeme myslet exponenciálně rychleji nebo pomaleji než někdo tam nad námi.  To znamená, že někomu může trvat 12 let jen říci “Ahoj”, a to je pro nás nezachytitelné. Vnímáme takovou komunikaci jako běžný šum.
7) Vlády nám zatajují kontakt s mimozemskými civilizacemi.  Čím více se zabývám tímto tématem, tím více mi to přijde jako debilní teorie. Nicméně jsem to zde musel zmínit, protože se o tom hodně  mluví.
8) Rozvinuté civilizace o nás vědí a pozorují nás (teorie ZOO) Je možné, že super inteligentní civilizace mohou existovat v svých částech galaxie a naše země je prohlášena jako rozlehlé území chráněného parku s pravidlem “Koukat, ale nešahat!”. Spatřit je, je pro nás velmi obtížné z důvodu velkých rozdílů v technologiích.  Možná platí stejné pravidlo pro primitivní planety jako ve Start Treku, co zakazuje vyvinutějším civilizacím přicházet do otevřeného kontaktu s méně vyvinutými, dokud nedosáhnou potřebného stupně vývoje.
9) Pokročilé civilizace jsou okolo nás, ale my jsme natolik nevyspělí, že je nemůžeme zpozorovat. Michio Kaku to shrnuje asi tako: Představme si veliké mraveniště a nedaleko jsme postavili deseti-proudou super moderní dálnici. Otázka pak zní, “Jsou mravenci schopni pochopit co to vedle nich stojí a k čemu to je? A jsou schopni pochopit nejenom technologie, ale i úmysl dálnice co jim stojí v sousedství?”
Takže to není jen o tom zachytit signály například ze zmíněné Planety X, ale vůbec pochopit, že pochází odtud a co znamenají. Dokonce je pravděpodobné, že i kdyby se pokusili nám to vysvětlit, tak to bude stejné jako vysvětlovat, mravencům internet. Další otázka by mohla znít: “Pokud jsou tak super vyspělí, proč už nás nekontaktují?” Odpovězte si sami: Když byl Pizzaro na cestě do Peru, měl čas se zastavit u mraveniště, aby si pokecal?  Byl tak šlechetný, že by pomáhal mravencům? Zpomalil by svoji misi jen kvůli tomu, aby zničil mraveniště nebo by mu bylo naprosto šumák a ani by si ho nevšiml?  V takové situaci můžeme být.


10) Naprosto se mýlíme v realitě, jaké žijeme. Je mnoho variant vědomí, že se můžeme úplně mýlit v naší realitě. Vesmír se může zdát naprosto jiný, než jaký ve skutečnosti je. Třeba je jako hologram. Můžeme být  na Zemi záměrně vysazení cizinci v rámci nějakého experimentu nebo jako forma hnojiva. Dokonce je šance, že jsme součástí nějaké počítačové simulace a vědeckého výzkumu jiného světa a ostatní formy života jsou nám naprogramovány do naší simulace.
-----------------------------

Tak jak pokračují naše možná bezvýsledné pátrání po mimozemských inteligencích, tak si nejsem jist čemu vlastně fandím. Na rovinu, vypadá to, že jsme oficiálně ve vesmíru sami nebo budeme  někomu podrobeni, což je velmi hrozné. Vše je popsáno v těch fantaskních možnostech výše je ohromující, bez ohledu na to jaká je ve skutečnosti pravda.  
Kromě šokujících scifi domněnek, ve mě Fermiho Paradox zanechal hlubokou pokoru. Ne pouze ve smyslu “Ah ano, jsem nicotný a má existence trvá jen tři vteřiny”, kterou vesmír vždy vyvolá. Fermiho Paradox, přichází s výraznější osobní pokorou. Takovou co přišla po hodinách studia a poslouchání nejrenomovanějších vědců našeho druhu představující téměř neuvěřitelné teorie. Vnímat neustálé změny v jejich myšlenkách, které jsou i mezi nimi v naprostém protikladu nám připomíná, že budoucí generace budou na nás pohlížet stejně jako my vnímáme starověké národy co si byli tak jistí, že hvězdy jsou zavěšeny na nebeské klenbě. A budou si o nás myslet: ”Wow, oni fakt neměli ani páru o tom, která bije”


To, že vše je zasazeno do kontextu myšlenek  o úrovni civilizací II a III je rána pro naše sebevědomí. Tady na Zemi jsme králové našeho malého hradu. Hrdí vládci hlupáků, co s námi sdílejí planetu. V této bublině není nikdo, kdo by nás soudil. Je vzácné být postaven před myšlenky, ve kterých jsme výrazně zaostalejší druh než kdokoliv jiný. Po dlouhém týdnu, co jsem strávil s pokročilými inteligencemi, se mi zdá naše síla a pýcha trochu sebestředná, pokrytecká, sebeklamající a výstřední (v originálním článku “... our power and pride are seeming a bit David Brent-esque”).  
Vzhledem k mému pohledu na lidstvo jako na osamělého sirotka na malém kamenitém útesu v opuštěném vesmíru je zahanbující skutečnost, že pravděpodobně nejsme tak chytří, jak si myslíme a je možnost, že mnoho toho, co si myslíme, že jsme, nemusí být pravda. Pokud se pootevřeme všem možnostem, tak možná nalezneme více, než si myslíme. A to zní báječně.


Tři Wait But Why články na zamyšlení (anglicky):
The AI Revolution: Road to Superintelligence – Why any aliens that do visit us are likely to be artificial, not biological. We may not be the king of our castle for very much longer…
Putting Time In Perspective – The big, big, big picture.
Elon Musk: The World’s Raddest Man – Why Musk is so rad and what happened when I met him.

Další oblíbené na Wait But Why (anglicky):
If you’re interested in supporting Wait But Why, here’s our Patreon.



Vystavil v
Štítky: , , , , , ,

2 komentáře:

  1. Unknown21. října 2015 v 0:45

    Prima článek. Jen bych si na místě autora trochu urovnal ty bilióny, což bávají většinou české miliardy a toho "Zeuse" bych přejmenoval správně na Dia.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Unknown21. října 2015 v 20:46

      Děkuji za prima postřeh! Zeus je opraven a ta čísla jsem záměrně nechal v krátké škále, viz moje upozornění na začátku.

      Vymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)